u černé kočky

po zmatečném snění o všem a všech se dostávám na zasněžený plac před slavem, kde jsem na lavičce nechal notebook. je na něm vrstva sněhu, je o tevřený, ale funguje. dostávám zprávu od M, když vtom přijíždí marcel na svém starém kole (myslím, že na něm už nejezdí ani denisa) a ještě se svým starým účesem, jako když mu bylo tak 10. říká mi nějaké nepochybně filozofické věty, ale mě zajímá jen zpráva, od které mě pořád odvádí. stihnu přečíst jen „nelibuju si v běžných komunikačních situacích…“ nebo tak něco, a budí mě telefon… moje vkurvenost dosahuje oblačných výšin