hej górale, nie bijće sie
děj snu, jednoho z nejhorších co se týče pocitu strachu a beznaděje, se odehrává u nás na pasekách. nějakým způsobem potkám Sobeckou s jejím chlapem u lípy u obchodu. chvíli se bavíme, cítím se dost nejistě, když mi chlap začne dávat nějaké divné náznaky, že o mě něco ví. v tom se stane katastrofa, když mu S. řekne o tom, co se stalo, chlap naprosto nepříčetný běží domů, což je někde u Jozefa, a já za ním se mu snažím vysvětlit, jak to bylo, on je evidentně totálně v piči, je jenom otázka, jakým způsobem mě a pak sebe zabije. celou dobu snu se ho snažím zoufale přesvědčit, ať neblbne, ale není s ním řeč. napohled banální chujovina je však cele prostoupena strachen z neznáma, paranoiou a zoufalstvím. nejhorší je, že finty, jak se ze sna probrat, nefungujou. nejhorší věc přijde ráno po probuzení, věc, která dosud symbolizovala mé jakž takž dobré zdraví, se nedostavila…
