age of milíkov
jdeme do kina nebo divadla, akce se každopádně odehrává ve velké tělocvičně. je tam spousta lidí, hlavně z gymplu, poznávám mgr. močkoře. panuje všeobecný chaos a nervozita. pendluju furt dovnitř a ven. venku potkávám zbytek rodiny a asi ještě nejaké cizí lidi, když se objevujou z křoví šedovlasý chlap a nevýrazná baba. jsou to charismatici a mají v sále svoje kázání. problém je, že naše rodina je jejich nepřítel č. 1. dáváme se na útěk, ať máme čas na přípravu.
perspektiva se mění, vidím nás utíkat shora a za sebou nechávám vesničany z AoE stavět zdi. charismatici ale už zburcovali dav a jdou po nás. zeď je zastaví, ale několik z nich se za námi pouští. nastává dost krvavý závěr.
jdeme docela pomalu do kopce u babinina baráku na milíkově (kde se to celé odehrává). jednomu chlapovi, který mě chytnul, usekává otec ruku, borec řve bolestí. jdeme kousek dál k sousedům, žádný zběsilý úprk, celé lynčování se odehrává za procházkového tempa. sousedi netuší, co se děje, proto jsou dost překvapení, když dalšího charismatika nabodávám okem na plaňku plotu. chtěl jim vykecat, že jsme zlo a je třeba nás zabít. zůstává nám v patách už jen poslední kokot. odněkud beru košerák a jednou ranou mu zasekávám do krku. pak se objevily titulky ve smyslu „tento příběh se nezakládá na skutečné události…atd.“ a začne hrát nějaké boogie jak z tarantina. odcházíme směrem na košařiska a vládne mafiánská nálada. všecko je spoko.
